Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Chuť k jídlu - chuť k jídlu medicínsky

Chuť k jídlu medicínsky

Obezita se stala jedním z hlavních zdravotních problémů. Ovládnutí chuti je však velmi delikátní problém. Nejprve je třeba umět rozlišovat mezi hladem a chutí, abyste byli schopni efektivně řídit své stravovací návyky. Hlad a chuť jsou dva faktory, které ovlivňují naše chování při stravování, jsou to naprosto odlišné mechanismy s neméně různými důsledky.

Hlad: Hlad je pocit (nepodmíněná fyzická reakce organismu) vyvolaný nedostatkem potravy. Je důležitým signálem, který sděluje tělu potřebu příjmu potravy a energie z ní. Hlad vzniká, když hladina glukózy v krvi poklesne pod určitou hranici. Potřeba přijímat potravu je ovšem ovlivněna také signály z trávicí soustavy a působením některých hormonů, svou roli hraje rovněž psychické rozpoložení, stav pozornosti a podobně, takže pocit hladu se dostavuje u různých jedinců s různou rychlostí a intenzitou a je také různě snášen – někteří lidé snášejí pocitu hladu dobře, u někoho se dostavují změny nálady jako podrážděnost nebo rozmrzelost. Při delším hladovění dochází k odbourávání zábran a zásad (kanibalismus z nouze), což může být doprovázeno halucinacemi či paranoiou. Řídícím orgánem ovládajícím hlad je část mozku zvaná hypotalamus – zde je sledován obsah glukózy v krvi. Je-li správné fungování hypotalamu narušeno, mluvíme o poruchách příjmu potravy. Ty mají psychosomatický charakter – může se jednat o ignorování potřeby jíst, přejídání se nebo periodický nadměrný a nedostatečný příjem potravy, vyvolaný špatnou nebo zpožděnou indikací sytosti. Pocit hladu se u člověka dostavuje již po několika hodinách od posledního nasycení. Zdravý člověk může přežít okolo 50 dní bez jídla při dostatku tekutin. Tělo je schopno zpracovávat látky z posledního příjmu potravy zhruba tři dny, poté při upotřebení energie přechází z glukózy na proces zvaný ketóza, ve kterém játra začínají odbourávat, zpracovávat a spotřebovávat tělesný tuk. Po třech týdnech se tělo přepíná do „režimu hladovění“ – v této fázi bere energii ze svalů a vnitřních orgánů; dochází i k úbytku kostní dřeně, který začíná ohrožovat život.

Chuť k jídlu: Chuť k jídlu je pouze psychický stav, který vzniká stimulací vůní pokrmu nebo na základě obrázků zajímavých jídel. Chuť je smysl, který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě. U člověka existují chuťové receptory vnímající hořké, sladké, slané, kyselé, umami, a podle nových výzkumů i „vápníkové“ a tučné. I zvířata mají různé chuťové receptory. Tyto receptory jsou nerovnoměrně rozmístěny v chuťových pohárcích, které se nacházejí především na jazyku, ale také na patře a v krku. Chuťových pohárků má člověk 500–10 000. Důsledkem tohoto poměrně velkého rozptylu je, že citlivost chuti u jednotlivých lidí může být značně rozdílná. Děti mají chuťových pohárků průměrně více než dospělí. ROZLOŽENÍ CHUTI NA JAZYKU: Chuťové chemoreceptory jsou umístěny na kuželovitých papilách s tupou špičkou. Každá papila obsahuje receptorové buňky, které mají brvy citlivé na určitou chuť vstupující do póru. Přibližně každý týden jsou staré receptorové buňky nahrazovány novými. Papily vzadu na jazyku rozlišují chuť hořkou, po stranách více vzadu je chuť kyselá, kousek více vepředu chuť slaná a úplně na špičce jazyka je chuť sladká. Když dostanete chuť na sladké, tak je dobré dát si sladké, ale netučné. A pokud možno kryté vlákninou. Pokud možno vždycky uvažujte o tom, co je to „zdravé sladké“. Pokud vlastně máte chuť na sladké, tak je vysoká pravděpodobnost, že máte nedostatek sacharidů. Výraznou chuť na sladké mají lidé, kteří omezují přílohy, omezují pečivo. Dejte tělu ovoce anebo med.

Chuť k jídlu a potřeba jíst jsou do jisté míry dané genetickými dispozicemi.

Zdroj: Chuť k jídlu
Zveřejněno: 29.11.2016



SiteMAP