Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení - kdy je organismus překyselený

Kdy je organismus překyselený

Každý člověk je pánem své acidobazické rovnováhy, a tudíž zcela pravděpodobně většinovým tvůrcem svého zdraví či uzdravení. Potenciálně zdravý člověk si tuto skutečnost většinou nerad uvědomuje a nemocný nemá často dostatek víry, aby jí věřil. Výsledkem jsou přeplněné ordinace chronických pacientů bez vyhlídky na uzdravení.

Krev má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila pod 7,35, člověk zemře. Celá řada biochemických pochodů v těle je zaměřena na udržení pH krve, a to i za cenu „nesprávné funkce jiného orgánu“. Krev má prostě přednost... A jak se tento důležitý proces realizuje?

Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v organismu tvoří jako produkty látkové výměny (chlorovodíková, octová, močová a podobně), jiné bohužel přijímáme. Pro zajištění zmíněné acidobazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné kyseliny z těla průběžně odbourávat neboli redukovat. K odbourávání kyselin může dojít pouze za přítomnosti látek zásaditého charakteru, jako jsou minerály, stopové prvky a podobně. Jestliže je jejich příjem ve stravě dostatečný, je vše v pořádku. Jestliže přijímáme zásaditých látek málo a kyselých mnoho, organismus je nucen použít pro redukci kyselin uložené zásadité látky. Vápník z kostí, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík, který byl původně určen pro nervovou činnost... A navíc organismus začne ukládat nežádoucí vodu a zadržovat ji, aby kyseliny v těle naředil. Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů a následně pak k nemocem, které se dlouhodobým překyselením stávají chronické. Mohl by následovat dlouhý výčet chorob počínaje alergiemi, artrózami, žaludečními vředy a konče například rakovinou považovanou za „kyselou nemoc“ číslo jedna.

Díky stravě, kterou přijímáme, má více než 90 % populace překyselený organismus (latentní acidózu).

Naše strava by měla obsahovat dostatečné množství zásadotvorných potravin, jako je ovoce a zelenina. Každá potrava, kterou strávíme, zanechává v našem těle zbytkový „popel“, který je buď kyselý, zásaditý, či neutrální, podle druhu potravy, ze které pochází. Přirozený poměr mezi kyselinami a zásadami by se měl ve zdravém těle pohybovat v poměru 1 : 4. Jestliže je tento poměr zachován, tělo je odolné proti nemocem. Ideální strava by tedy měla obsahovat 80 % zásadotvorných a 20 % kyselinotvorných potravin. Někteří výživoví poradci doporučují poměr 50 : 50.

Potraviny, které jsou pro tvorbu kyselosti v organismu (pozor, ne v krvi, jak to mnozí nejednou špatně interpretují) nejhorší, jsou to jednoznačně ty, které obsahují rafinované cukry, veškeré klasické nezdravé jídlo, cereálie plné cukrů, kofein, alkohol a umělá sladidla. Škodlivá umělá sladidla, která se přidávají do mnoha známých nápojů a potravin, jen aby je konzument koupil, se často považují za dobré, protože jsou bez cukru. To ale není vůbec pravda! Nezapomínejme také, že rovněž kouření přispívá k tvorbě kyselosti. Dále sem můžeme zařadit ústřice, ryby, maso, kuře, vejce, obiloviny, ořechy (mimo mandlí a paraořechů), sýry, čočku, arašídy.

Mezi vynikající alkalické potraviny pak patří:

Zdroj: Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Zveřejněno: 22.2.2016



SiteMAP