Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Zalehlé ucho - léčba zalehlého ucha

Léčba zalehlého ucha

Při zalehnutí v uších může každému pomoci něco jiného – zkusit můžete polykání, žvýkání žvýkaček nebo aktivní zívání. Pokud však tyto jednoduché triky nepomáhají a pocit zalehlého ucha přetrvává, je vhodné navštívit lékaře s odborností na ORL – otorinolaryngologii (ušní, nosní, krční). Lékaře s touto specializací najdete na každé poliklinice. Poté, co vás lékař řádně vyšetří, zvolí léčbu podle příčiny, která zrovna u vás vyvolává popisované obtíže. Pokud je na vině mazová zátka v uchu, provede lékař šetrné vyčištění ucha, laicky řečeno jej „propláchne“. Zátku se můžete pokusit rozpustit i sami doma – používá se k tomu roztok peroxidu vodíku, který zakoupíte v každé lékárně. Lepší je ale nechat si ucho ošetřit odborníkem, který to provede šetrně a hlavně dostatečně účinně.

Pokud je příčinou zalehlého ucha zánět nosohltanu či běžná rýma, postačí kapky do nosu, takzvané dekongestanty. Jedná se o přípravky, které snižují otok nosní sliznice při jejím zánětu a při rýmě. Dekongestanty jsou navíc i součástí klasických „protichřipkových“ léků, například Paralenu, Coldrexu a podobně. Při používání nosních kapek ale vždy dbejte na pokyny lékárníka nebo si pozorně prostuduje informace v příbalovém letáku, dlouhodobé užívání těchto přípravků totiž může naopak nosní sliznici podráždit, a to vede k prodloužení doby léčby. Zánět středního ucha si vyžaduje speciální léčbu, se kterou není radno příliš otálet. Proto při podezření na zánět středouší vždy raději vyhledejte lékaře. V případě pokročilého zánětu, kdy hrozí protržení bubínku, musí totiž lékař provést takzvanou paracentézu neboli propíchnutí bubínku. To provede sice šetrně tenkou jehlou, nicméně zákrok to není nikterak příjemný. Je ale důležitý proto, aby mohl hnis z postiženého ucha samovolně odtékat. Hnis lékař odsaje, ucho posléze vyčistí a případně předepíše pacientovi antibiotika.

Zdroj: Zalehlé ucho
Zveřejněno: 2.1.2015



SiteMAP