Facebook Twitter Pinterest email tisk

Makrobiotika a zdraví - makrobiotika a děti

Makrobiotika a děti

Snahu alternativně se stravovat má v průměru jedno dítě ve třídě. Dominujícími směry je právě makrobiotika a různé formy vegetariánství. V tomto věku vychází jednoznačně impulz z rodiny. Vzhledem k tomu, že školní věk provází mentální i fyzický vývoj dítěte, je logicky výživa na jednom z předních míst pozornosti. Důraz je nutné klást nejen na výběr potravin dle složení, ale i na vstřebatelnost jednotlivých nutrietů. To je často opomíjená skutečnost, která zkresluje skutečný přínos pro dětský organismus. Pilířem růstu a regenerace jsou bílkoviny. V rostlinných zdrojích se nevyskytují v sestavě, která je pro člověka úplná. Zde je potřeba již některých znalostí, dodržování správné skladby a velké nabídky z pole potravin. Již zmiňovaná stravitelnost je oproti živočišným bílkovinám malá, proto se doporučuje v této věkové kategorii navyšovat příjem asi o patnáct procent. Jedná-li se o starší děti, u kterých již začal tělesný spurt, je vhodné denní dávku navyšovat o dalších pět procent. Vhodné je zařazovat v dostatečném množství alespoň různé ryby a bílek. Někteří makrobiotici jedí i tvaroh, což je velmi kvalitní zdroj nejen dobře vstřebatelných bílkovin, ale také vápníku. Vláknina tvoří značnou část makrobiotického jídelníčku. I tuky jsou pro tělo nepostradatelné a měli bychom s nimi zacházet ve správné míře i složení. Děti „alternativních“ rodičů přijímají obecně nedostatek nenasycených tuků z olejů, semen a ořechů. Je třeba se však zaměřit na omega-3 mastné kyseliny, které jsou přijímány ve standardní stravě hlavně z ryb a vajec. Vápník patří v dětské populaci mezi nejsledovanější a doporučuje se ve formě mléčných výrobků. Jeho využití podporuje především vitamín D, přijímaný hlavně v tučnějších rybách a sluneční expozicí. Nepřítelem je naopak makrobiotiky hojně používaný sodík, který podporuje vyplavování vápníku z kostí. Nedostatek je i železa. Využitelnost železa z rostlinných zdrojů je nízká, roli hraje i ve stravě vyšší obsah vlákniny. Zinku příliš mnoho rostlinné stravy také neprospívá. Blokují ho totiž fytáty. Podpořit se dá naopak kombinací s živočišnou bílkovinou nebo alespoň naklíčením či spařováním. Spjatý s dětským vývojem je i jod, který se v tomto výživovém směru vyskytuje ve větší koncentraci prakticky pouze v řasách. Vhodné je tedy dětem zařazovat častěji mořské ryby a občas již tak malý výběr zpestřit vejcem. Toto výživové pojetí má vyšší příjem strumigenů, vyskytujících se například v sójových bobech nebo některých makrobiotiky oblíbených druzích zeleniny. Tyto přírodní látky různým způsobem přijatý jod inhibují. Některé alternativně se stravující rodiny mají snahu o co nejlepší kvalitu výživy. V tomto věku se však nesmí opomíjet většinový podíl stravování ve škole, které není schopno poskytnout makrobiotikům v dětském organismu vše ve správném množství a složení. Makrobiotické dítě potřebuje zvýšenou nutriční péči po celý den a komplexní znalost rodičů o jeho potřebách.

Knihy o makrobiotice můžete vidět zde.

Zdroj: Makrobiotika a zdraví
Zveřejněno: 17.4.2016



SiteMAP