Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Slinné žlázy - nádory

Nádory

Jedná-li se o nádor, který je svojí povahou nezhoubný (benigní), může dojít k jeho pozvolnému růstu. Čím bude nádor větší, tím bude jeho pozdější odstranění obtížnější. Ale ani u původně nezhoubných nádorů nelze později vyloučit zvrat ve zhoubné bujení. Tyto maligní nádory slinných žláz, které se projevují zrychlením růstu a bolestivostí, mívají špatnou prognózu. Některé nádory jsou svojí povahou zhoubné (maligní) od samého začátku. Čím déle jsou ponechány maligní nádory slinných žláz ve tkáni, tím je vyšší riziko rozšíření nádoru mimo žlázu do krčních uzlin a vzdálených orgánů a riziko vzniku krčních nebo vzdálených metastáz.

Rakovina příušní žlázy se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si je často sám nahmatá. Základem léčby adenomu příušní žlázy je chirurgický výkon. Rizikem však může být poškození právě onoho lícního nervu. U zhoubných nádorů nižšího stupně lze dosáhnout pomocí léčby až v 80 % remise (u vysoce zhoubných to může být jen 30 %), avšak karcinom příušní žlázy je problematický tím, že může docházet k recidivám (návratu onemocnění) i v odstupu několika let. V současné době ale jejich výskyt poklesl a prognóza se zlepšila.

Warthinův tumor neboli papilární cystadenolymfom se vyskytuje primárně v příušních slinných žlázách (5–10 % z celkového množství tumorů) převážně v mužské části populace, s klinickými projevy v páté až osmé věkové dekádě. Jeho výskyt v jiných lokalitách (například v drobných slinných žlázkách patra) je velmi vzácný. Upozorní na sebe nebolestivým těstovitým zduřením v dolním pólu příušní žlázy, které palpačně připomíná cystu. Tumor je tvořen soustavou cystických dutinek vystlaných eozinofilními cylindrickými buňkami, lymfoidní tkání a vazivem. Předpokládá se, že vzniká nejspíše proliferací žlázových struktur uskřinutých v průběhu embryonálního vývoje uvnitř lymfatické tkáně. Warthinův tumor patří mezi vzácnější benigní tumory slinných žláz. S ohledem na riziko mnohočetného nebo oboustranného výskytu v časovém horizontu několika let je nezbytná pooperační dispenzarizace. Ve sporných případech je vhodné doplnit klinické vyšetření ultrasonografickým, případně CT vyšetřením. Léčba je chirurgická, ve většině případů je pacient bez subjektivních obtíží a klinických známek pooperační recidivy.

Myxochondroepiteliom je smíšený nádor (pleomorfní adenom) vyskytující se ve slinných žlázách, zejména v gl. parotis. Roste pomalu, může však recidivovat, eventuálně může mít sklon k malignizaci. Nejčastější je u žen, bývá ohraničený, opouzdřený. Histologicky kromě žlázových struktur obsahuje tkáň podobnou chrupavce. Může metastazovat.

Glandula parotis tumor je epitelový nádor. Vyskytuje se převážně ve vyšším a středním věku, je pomalu rostoucí. Možné recidivy. Nádor často prorůstá do pouzdra, což zvyšuje možnost malignizace. Klinicky se projeví jako nebolestivé zduření. V histologickém obrazu se střídá více složek – epiteliomatózní složka s trabekulární, duktální, acinózní či solidní úpravou, dále složka myxoidní a chondroidní. Léčba je chirurgická.

Adenoidně cystický karcinom je zhoubný epitelový nádor slinných žláz, který tvoří přibližně 15 % těchto nádorů. Je typický svým pomalým, ale agresivním růstem s intra nebo perineurálním šířením. Často generalizuje krevní cestou především do plic, kde tyto metastázy mají pomalou progresi a doporučuje se jejich chirurgické odstranění.

Pleomorfní adenom je nejčastějším nádorem slinných žláz, tvoří cca 40 %. Vyskytuje se častěji u žen, průměrný věk pacientů je 44 let, ale nevynechává žádnou věkovou skupinu. V 80 % případů vychází z glandula parotis, dále i z ostatních velkých i malých slinných žláz. Makroskopicky imponuje jako kulatý až ovoidní nádor, pohyblivý, ohraničený, tužší konzistence, expanzivní růst nezpůsobuje parézu lícního nervu. Mikroskopicky je základní složkou epitel, myoepitelové buňky a mezenchymální stroma s kartilaginózní diferenciací, eventuálně s osteoidní metaplazií. Protože v oblasti příušní žlázy nemusí působit pacientovi dlouho žádné obtíže, délka anamnézy bývá několik roků, nikoliv výjimečně 20 až 30 let. V PLA dochází k sekundárním maligním změnám. Tato biologická konverze je částečně závislá na čase, po 15 letech trvání benigního tumoru dosahuje riziko maligního zvrhnutí 9,5 %. Unilaterální multiplicita byla prokázána v 1 % případů, u čtvrtiny PLA se vyskytly pseudopodie a satelitní uzlíky.

Malignita může mít u tohoto typu nádoru tři formy:

Zdroj: Slinné žlázy
Zveřejněno: 5.1.2017



SiteMAP