Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Dieta na slinivku - onemocnění slinivky

Onemocnění slinivky

Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.

Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.

Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.



Příčiny

Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.



Příznaky

U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo v levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).

Chronické formy jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).



Léčba

Léčba závisí především na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsah tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin. Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulínu, který napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) inzulínu.

U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku a i smrti. Proto je nutná hospitalizace v nemocnici. Prvním krokem je konzervativní léčba: léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infuzemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infuzi v roztoku).

Nemocný nesmí po nezbytnou dobu (několik dní) přijímat jídlo ústy (per os). Má zavedeny: nasogatrickou sondu (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky), močový katétr (je hadička zavedená do močového měchýře, umožňující odchod moči a měření jejího množství) a centrální žilní katétr. V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky, nebo společný vývod slinivky a jater, to znamená žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá (nekrotická) tkáň volná, je odstraněna (nekretomie).



Komplikace

Při rozsáhlém poškození pankreatu může dojít k rozvoji cukrovky (diabetu). Vnitřně sekretorické části slinivky, Langerhansovy ostrůvky, jsou poškozeny uvolněnými enzymy a ustává v nich produkce inzulínu (hormon ovlivňující metabolismu cukru). Pokud toto poškození dosáhne kritické meze, je hormonu inzulínu nedostatek.

Další komplikací pak může být stav, kdy poškozené části slinivky odumírají (nekrotizují), čímž vyvolávají další zánět. Do odumřelých částí se ukládá vazivo a vápenaté soli (kalcifikace), ale odumřelá tkáň může být také infikována bakteriemi, které se normálně vyskytují ve střevě, kde jsou přínosné (dochází k tomu u 60 % případů). V pankreatu mohou vznikat dutinky vyplněné tekutinou (cysty).

Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází ke městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je ale větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a k rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní.

Onemocnění slinivky vyžaduje lékařskou péči, při níž je nemocný poučen o vhodné dietě. Je to dieta vysloveně dlouhodobá, takže strava musí být plnohodnotná a poskytovat tělu nejen dostatek hlavních živin, ale i vitamínů a nerostných látek.

Zdroj: Dieta na slinivku
Zveřejněno: 14.4.2017



SiteMAP