Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Polypy - polyp v děloze

Polyp v děloze

Podle uložení na děloze rozlišujeme polypy děložního hrdla, které je snadné diagnostikovat při běžném gynekologickém vyšetření v zrcadlech, neboť obvykle prominují (vystupují) z děložního hrdla navenek čili do pochvy, a dále polypy děložního těla, jež se nacházejí uvnitř dělohy neboli v d. dutině. Tento druhý typ se zjišťuje obtížněji, běžným gynekologickým vyšetřením (v zrcadlech a pohmatem) jej diagnostikovat nelze a více či méně jasné podezření na něj lze získat vaginálním ultrazvukovým vyšetřením. Definitivně se potvrdí až při hysteroskopii neboli endoskopickém zobrazení děložní dutiny.

Polypy v děloze jsou nezhoubné gynekologické nádory. V drtivé většině případů se jedná o benigní čili nezhoubné slizniční výrůstky. Problém však může být v mylné diagnóze, kdy se za zdáním polypu může skrývat skutečný zhoubný nádor. Přesnou příčinu vzniku neznáme; u p. hrdla můžeme spekulovat o vlivu chronického dráždění hrdla například záněty. Polypy děložního těla zase patrně souvisí s nadměrným vlivem ženských hormonů estrogenů, které obecně způsobují proliferaci neboli růst děložní sliznice (endometria) – tyto polypy se také často nazývají polypy endometriální. Je známo, že při dlouhodobém, často mnohaletém užívání preparátu s účinnou látkou tamoxifen, jenž celkově tlumí působení estrogenů u pacientek léčených pro karcinom prsu, bývá výskyt endometriálních polypů poměrně hojný a typický. Genetika či další rizikové faktory nejsou známé.

Typickým příznakem pro oba typy děložních polypů je krvácení. U polypů hrdla děložního jde spíše o mírné krvácení a špinění, nejčastěji po pohlavním styku či gynekologickém vyšetření (tedy tzv. kontaktní krvácení). U polypů těla děložního se jedná o typicky nadměrně silné menstruace či krvácení mimo cyklus. Polypy nebolí. Krvácení či silná menstruace je ale samozřejmě velmi nespecifický příznak řady dalších gynekologických diagnóz, například děložních myomů. Myomy jsou však již typické nádory (naštěstí také nezhoubné), obvykle tuhé uzlíky či uzly vycházející z děložní svaloviny těla děložního, které se dají poměrně spolehlivě odlišit od jiných problémů ultrazvukem, ale i vyšetřením palpačním, neboť více či méně výrazně zvětšují celou dělohu (na rozdíl od polypů, kdy velikost dělohy zůstává nezměněna). Dalším symptomem může být i neplodnost nebo opakované potraty. Dosti často se však polyp neprojevuje nijak, je tedy asymptomatický a může být náhodným nálezem při preventivním gynekologickém vyšetření.

Hlavní vyšetření potvrzující polyp děložní již byla naznačena výše, tedy základní, klinické gynekologické vyšetření (v zrcadlech a pohmatem) a vaginální ultrazvuk.

K potvrzení a případně operačnímu řešení polypů těla děložního slouží hysteroskopie (endoskopická vyšetřovací metoda, při níž lze zároveň provést léčebný zákrok). Postup je víceméně podobný tomu, jenž se praktikuje v případě děložních myomů, i když zde je k chirurgickému řešení většinou nutný přístup přes stěnu břišní, tedy laparoskopickým nebo klasickým (otevřeným) způsobem. Hysteroskopické odstranění myomu je možné pouze u jednoho typu myomů, které jsou umístěny v děložní dutině (podobně jako endometriální polyp).

Žena může s polypy normálně žít, zejména pokud jí nezpůsobuje krvácivé či reprodukční obtíže. Na druhé straně i při nálezu klinicky dosud němého polypu (neprojevuje se příznaky, je tzv. asymptomatický) většinou doporučujeme jeho odstranění. A to především proto, abychom histologicky ověřili jeho nezhoubnou povahu. U žen plánujících graviditu jde také o jistou prevenci potratu nebo nepříjemného krvácení v průběhu těhotenství. Jiné procedury než naznačené výše ani farmaka (léky) k léčbě polypů nejsou bohužel známy. Nicméně odstranění polypu děložního hrdla je velmi jednoduchým, malým, obvykle nebolestivým zákrokem, někdy proveditelným i pouze ambulantně. Jeho odstranění hysteroskopicky je pak každopádně výkonem miniinvazivním, prováděným pouze přes pochvu a děložní hrdlo. Hysteroskopická polypektomie endometriálního polypu děložního těla je většinou asi 10minutový zákrok v krátké celkové anestezii, s použitím vhodného, velmi tenkého instrumentaria. Lze ho provést i bez anestezie, pokud není polyp v dutině děložní příliš velký (řekněme nad 1–1,5cm), pokud je pacientka k tomuto vhodná (zda snese asi na 5–10 minut dyskomfort typu bolestivého menses, což je snazší u žen, jež vaginálně rodily) a pokud je pracoviště vybaveno tenkou optikou (3,2 mm) a operatér má v tomto směru zkušenosti. Jinak je standardem provádět tento výkon v celkové anestezii.

Chirurgické odstranění (operace) – je třeba odlišit odstranění polypů hrdla a těla dělohy. U polypů hrdla se po ozřejmění nálezu v gynekologických zrcadlech polyp uchopí vhodným úchopovým nástrojem a šetrně abtorkvuje (odkroutí) od dělohy. Zpravidla nejde o výkon bolestivý, lze jej provést i ambulantně, eventuálně použít lokální anestezii, případně anestezii celkovou, pokud tento postup žena preferuje nebo jde o ženu velmi citlivou (postup hysteroskopického odstranění polypu děložní dutiny byl popsán výše). Ženám v naprosté většině případů nehrozí žádné zásadní komplikace (ani během výkonu či těsně po něm), tedy ani ztráta dělohy. Potíže v sexuální oblasti problémem nebývají.

Polypy děložní dutiny (těla děložního) mohou způsobovat neplodnost nebo například přispívat k neúspěchu léčby neplodnosti mimotělním oplodněním. Nicméně žena s polypy může jak otěhotnět, tak i donosit plod. Polyp v hrdle ho může mechanicky „ucpat“ a tím znemožnit spermiím prostoupit do dělohy, tzn. je také zdrojem neplodnosti.

Zdroj: Polypy
Zveřejněno: 18.6.2014



SiteMAP