Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Slinivka břišní - příznaky zánětu slinivky břišní

Příznaky zánětu slinivky břišní

Zánět slinivky břišní (pankreatitida) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.

Akutní zánět slinivky břišní je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. V 50 % je příčinou dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % se jedná o nekrotizující zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky je velmi častý, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen. Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), jež pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, jež se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest – například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy (pankreatolit­hiasa).

U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo levém podžebří, mohou se ale objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, je dezorientován a vyskytují se poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících se případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).

Chronické formy jsou doprovázeny bolestí přicházející nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. To způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).

Zdroj: Slinivka břišní
Zveřejněno: 1.5.2014



SiteMAP