Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Operace štítné žlázy - průběh operace štítné žlázy

Průběh operace štítné žlázy

Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.

Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.

Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.

Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.

Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.

Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.

U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.

Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (zhoubné). Léčba maligních nádorů štítné žlázy je podobná jako u nádorů na jiných místech na těle. Nejprve proběhne chirurgický zákrok, při kterém dochází k co možná nejpřesnějšímu odstranění veškeré postižené tkáně. Následuje léčba radiojodem, pak ozařování a léčba léky.

Samotná chirurgická operace štítné žlázy není pro pacienta příliš velkou zátěží a nepřináší s sebou výrazná rizika. Provádí se v celkové anestezii, doba hospitalizace je průměrně 5 dní. Operace probíhá tak, že na krku je proveden řez dlouhý asi 10 cm a žláza je vyjmuta. Poté je rána zašita. V prvních dvou dnech po operaci je z rány vyveden drén, který je poté odstraněn.

Operace štítné žlázy nemívá časté komplikace. První možnou komplikací je pooperační hypokalcémie. Jedná se o pokles vápníku a vzestup hladiny kalcitoninu v důsledku „otřesu“ příštítných tělísek. Tento stav bývá naštěstí pouze přechodný a pacienti, kteří touto komplikací trpí, si stěžují na mravenčení těla a křeče. V takovém případě se podává pacientům šumivý vápník. Zhruba do dvou měsíců dochází k regeneraci tělísek a pacientův stav se vrátí do normálu. V některých případech se však může stát, že dojde k totálnímu poškození nebo k naprostému odstranění. Tím dojde ke snížení až k ukončení produkce parathormonu a pacient tak musí po zbytek svého života užívat léky, které budou udržovat správnou hladinu kalcia. Další možnou komplikací může být poškození zvratného nervu během operačního zákroku. Při operaci může dojít k jeho přetětí, což pro pacienta znamená ztrátu hlasu. Dnešní moderní medicína je však natolik pokročilá, že k této komplikaci dochází velmi výjimečně. Jestliže dojde pouze k poškození tohoto nervu, po určité době se vše znovu obnoví. V horším případě může dojít k poškození obou nervů, které se projevuje dechovými potížemi, někdy je potom nutná tracheostomie (otvor do průdušnice) k obnově dýchání. Občas se dostaví i zhoršené polykání, které také odezní. Komplikace se mohou dostavit i v oblasti rány. Rána může svrbět, bolet, špatně se hojit, zřídka se vytváří keloidní jizva (nápadná vystouplá jizva).

Zdroj: Operace štítné žlázy
Zveřejněno: 5.5.2017



SiteMAP