Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Stanovení krevního tlaku podle věku - rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem

Rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem

Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen. Je charakterizován dvěma hodnotami, protože srdce, které jako pumpa vhání krev do cévního řečiště, pracuje cyklicky a opakovaně prochází klidovou a pracovní fází. Jedná se o tlak systolický a diastolický.

Systolický tlak neboli „horní“ tlak je nejdůležitějším ukazatelem cévního rizika (alespoň podle dnešních poznatků). To platí u mladších i starších osob!

Diastolický neboli „spodní“ tlak se již nesleduje tak bedlivě jako v minulosti. Poměrně vzácné je zvýšení diastolického tlaku bez toho, že by byl současně zvýšen i systolický tlak.

Běžné měření krevního tlaku se provádí za pomoci rtuťového tonometru a fonendoskopu. Manžeta manometru se upevní nejčastěji na paži nad loktem a naplní se vzduchem, jehož tlak ukazuje stupnice manometru. Tím dojde k zaškrcení pažní tepny. Vzduch z manžety se pomalu upouští a ve chvíli, kdy se tlak vzduchu vyrovná systolickému tlaku krve v pažní tepně, začne do končetiny opět proudit krev. Zvukové fenomény tvořené proudící krví je možné registrovat fonendoskopem přiloženým v loketní jamce nad průběhem pažní tepny. Jedná se o turbulentní (vířivé) proudění krve, takzvané Korotkovovy fenomény. Systolický tlak krve se odečte ve chvíli prvního zaslechnutého zvukového fenoménu (rytmické klapání frekvencí odpovídající srdeční akci) na stupnici manometru. Diastolický tlak krve se za dalšího snižování tlaku v manžetě odečítá ve chvíli vymizení zvukových fenoménů, kdy proudění krve přechází v laminární.

Měření krevního tlaku je možné i invazivními metodami. Je přesnější, ale pacienta více zatěžuje nutností umístit čidlo přímo do krevního oběhu. Používá se například na zjištění tlaku v plicním oběhu, nebo při nutnosti opakovaného měření. To není možné provádět neinvazivní metodou z důvodu deformační paměti tepen a s tím související změnou tlaku v nich.

Tlak je nejvyšší v okamžiku, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen. Tento tlak se nazývá systolický, laicky „horní“. Srdce mezi dvěma stahy krátce odpočívá a krevní tlak klesá, tehdy hovoříme o diastolickém tlaku, který je v laickém povědomí zakotven jako „dolní“ nebo „spodní“. Proto je krevní tlak udáván dvěma čísly, tedy jako tlak systolický a diastolický. Obě hodnoty jsou důležité. Mezi ně se nejčastěji vkládá lomítko, například 120/80.

Krevní tlak během dne kolísá. Nejnižší bývá ve spánku, a to kolem tří hodin ráno. Naopak mezi osmou a jedenáctou hodinou dopoledne a pak mezi čtvrtou a osmou odpoledne dosahuje krevní tlak nejvyšších hodnot. Krevní tlak se však může náhle změnit v souvislosti s jinými faktory. Jedná se o fyzickou námahu, stres, dostatek či nedostatek spánku, příjem tekutin nebo třeba roční období a teplotu vzduchu. Naměřenou hodnotu dokáže ovlivnit dokonce i pouhá změna polohy těla.

Zdroj: Stanovení krevního tlaku podle věku
Zveřejněno: 2.3.2017



SiteMAP