Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Druhy vyrážek - vyrážka ze sluníčka

Vyrážka ze sluníčka

Sluneční alergie není alergií v pravém slova smyslu. Nejde o „pravou alergii“, při níž se v těle tvoří neobyčejné množství zvláštních (IgE) protilátek, které při vniknutí alergenu do těla vyvolávají u alergiků přehnanou imunitní reakci. V případě alergie na sluneční záření v těle vznikají látky, které již samotným působením slunečního záření u citlivějších lidí vyvolávají změny na pokožce podobné alergické reakci. Ze 70 % jsou za tuto reakci zodpovědné UVA paprsky. V České republice trpí těmito obtížemi 10–20 % populace, nejčastěji jsou postiženy mladé ženy ve věku 20–30 let. Důvod vzniku těchto projevů není zcela znám. Předpokládá se, že asi u 70–80 % postižených způsobuje tyto problémy dlouhovlnné sluneční UVA záření. Tento druh záření má pravděpodobně značný podíl na vzniku sloučenin kyslíku (takzvaných volných radikálů) v tkáních. Tyto kyslíkové volné radikály jsou vlastně agresivní molekuly, které dorážejí na buňky a pravděpodobně hrají důležitou roli při vzniku onemocnění. Zarudnutí a svědění kůže způsobuje pravděpodobně látka histamin, stejně jako při alergických reakcích. Histamin se ve tkáni uvolní zřejmě v důsledku podráždění volnými radikály.

Takto alergie většinou začíná a za pár hodin přechází v pupínky, puchýře a zduřeniny především ve výstřihu, na krku, ramenou, pažích, nohách i nártech. V podstatě se příznaky alergie objevují na kůži vystavené slunečním paprskům, těžké reakce však mohou postihnout i zakryté části těla. Výjimkou bývá obličej, neboť pleť je po celý rok vystavena světlu i slunečnímu záření, a tudíž je takzvaně otužilá.

Sluneční alergie se může projevovat v několika chorobných stavech:

Primární světelná kopřivka: Svědění a zarudnutí kůže, případně výsev kopřivkových pupenů, vzniká ihned nebo několik minut po vystavení kůže slunečním paprskům. Ve stínu příznaky rychle mizí. Příčina této kopřivky není známa. Uvažuje se o tom, že postižení lidé mají v horních vrstvách kůže látky zvané chromofory, které se pod vlivem UVA nebo UVB záření mění na fotoalergeny a spouštějí prostřednictvím IgE protilátek anafylaktický typ přecitlivělosti.

Benigní letní polymorfní světelné erupce: Postihují především mladé ženy kolem 20.–30. roku v zemích, kde se střídají čtyři roční období, tedy v našich zeměpisných šířkách. Kožní příznaky (svědění, kopřivka, puchýřky) vznikají 24–96 hodin po oslunění. Toto onemocnění je představitelem takzvaného oddáleného typu přecitlivělosti. K senzibilizaci dochází na jaře s prvním sluníčkem. Postižena bývá pouze osluněná kůže, ale obvykle je vynechán obličej. Kůže se postupně přizpůsobí vlivu slunečního záření a intenzita kožních projevů časem slábne.

Fotosenzibilizace: Jedná se o alergickou nebo toxickou reakci kůže po celkové nebo místní aplikaci některých léků a jiných látek. Takzvaný fotokontaktní ekzém mohou vyvolat přípravky obsahující dehet, halogenované salicylamidy, parfémy, barviva, některé přípravky používané jako sluneční filtry, bergamotový nebo santalový olej a celá řada dalších látek, které se často vyskytují v mýdlech, krémech a jiných kosmetických přípravcích. Podobné příznaky mohou vzniknout i po požití některých léků, například tetracyklinů, sulfonamidů, chininu, některých antirevmatik, antidiabetik, ale například i umělých sladidel (sacharin, cyklamát). Tyto (a další) látky se v kůži pod vlivem slunečního záření mění – aktivují a získávají schopnost navodit alergické nebo toxické postižení kůže.

Přecitlivělost na oslunění (fotosenzitivita, symptomatická světelná kopřivka): bývá příznakem jiných základních onemocnění. Především u mladých žen se nelze spokojit s diagnózou polymorfních světelných erupcí, je nutné vyloučit možné systémové autoimunitní onemocnění typu systémového lupus erythematodes (SLE). U malých dětí by se mělo ověřit, zda se nejedná o erytropoetickou protoporfyrii, což je vzácné dědičné onemocnění, které se kromě citlivosti kůže na oslunění projevuje postižením jater. U dospělých (zejména mužů, často alkoholiků) vzniká závažné postižení kůže po oslunění při onemocnění spojeném s postižením jater, nervů a očí, které se nazývá porfyria cutanea tarda.

Pokud vás někdy postihly podobné obtíže, zejména při opakovaném výskytu kožních reakcí po oslunění a při intenzivních příznacích, neváhejte s návštěvou svého lékaře. Ten kromě pečlivé anamnézy a fyzikálního vyšetření může provést laboratorní testy (odběry krve, moči, stolice), které pomohou potvrdit nebo vyloučit výše jmenované chorobné stavy. K ověření diagnózy se dále používají fototesty, případně kožní biopsie.

Zdroj: Druhy vyrážek
Zveřejněno: 29.11.2016



SiteMAP