Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Recepty pro diabetiky I. typu - zásady vaření pro diabetiky I. typu

Zásady vaření pro diabetiky I. typu

Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.

Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.

Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:

Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.

Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).

Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.

Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).

Při těžké hypoglykémii je nutné přivolat rychlou lékařskou pomoc s nitrožilní aplikací cukru (glukózy).

Co je příčinou hypoglykémie? Odpověď je zcela zásadní. Po úspěšně zvládnuté hypoglykémii je třeba se vždy zamyslet nad její příčinou a nad tím, jak této nepříjemnosti předcházet.

Neznáte-li příčinu hypoglykémie, poraďte se svým ošetřujícím lékařem.

Akutní komplikací diabetu mellitu je hyperglykémie.

V průběhu nemoci může dojít k rozvoji hyperglykémie (zvýšení hladiny krevního cukru). Ta se projevuje žízní, častějším a vydatnějším močením, únavností, poruchami zrakové ostrosti, někdy až poruchami vědomí.

Příčinou hyperglykémie je nejčastěji:

Pokud pociťujete příznaky popsané výše, vyhledejte lékařskou pomoc.

Výhody I. typu DM oproti II. typu DM:

Nevýhoda I. typu DM oproti II. typu DM:

Výhoda II. typu DM oproti I. typu DM:
Nevýhoda II. typu DM oproti I. typu DM:

Pokud vše shrneme, tak „jedničkáři“ se život s cukrovkou změní od základů. Píchání inzulinu, pravidelné měření cukru, výpočet výměnných jednotek, pokud možno pravidelné jídlo i pohyb.

Rozdíly mezi oběma typy diabetu jsou značné. Diabetiků trpících I. typem nemoci je 10 až 15 %, což je kvantitativně nesrovnatelně méně než pacientů s diabetem II. typu. Dalším rozdílem je věk pacientů. Zatímco I. typ diabetu mellitu má svůj vrchol ve věku 13 až 15 let pacienta, diabetes II. typu má vrchol u mužů mezi 45 až 65 lety a u žen mezi 50 a 55 lety života. V současné době se však tyto věkové hranice začínají povážlivě snižovat pod hranici 40 let, v mnoha případech dokonce i do období dospívání a dětství, což je značně znepokojující. Nejpodstatnějším rozdílem mezi oběma typy diabetu je, že u diabetu mellitu I. typu je nedostatek inzulinu absolutní a jeho koncentrace je nízká až nulová. Zatímco příčinou vzniku diabetu mellitu II. typu je inzulinová rezistence nebo porucha sekrece inzulinu. Nedostatek inzulinu je tedy relativní a jeho koncentrace je normální nebo naopak zvýšená.

Příklad jídelníčku na 1 týden:

Pondělí

Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
Neděle

Zdroj: Recepty pro diabetiky I. typu
Zveřejněno: 4.2.2017



SiteMAP