Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Co nejíst při užívání Warfarinu - zelenina

Zelenina

Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.

Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.

Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.

Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.

Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.

Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.

Zdroj: Co nejíst při užívání Warfarinu
Zveřejněno: 29.1.2016



SiteMAP